Projekt Erasmus+, do kterého se zapojila naše mateřská škola, začal dvěma online setkáními. Během nich jsme se virtuálně spojili s dětmi z partnerské mateřské školy na Slovensku. Společně jsme se seznámili, povídali si a zahráli si mnoho veselých her, které děti nadchly a pomohly navázat první přátelství.
Ve dnech 23.–24. dubna jsme se konečně vydali na Slovensko osobně. Děti zvládly cestu autobusem bez problémů a s nadšením vnímaly přejezd státní hranice. V Bratislavě nás čekala jízda turistickým vláčkem Blaváčikem, který nás povozil po historickém centru města se zastávkou na Bratislavském hradě. Jeho historie děti velmi zaujala.
Ubytovali jsme se v Horském hotelu Eva v malebném městečku Svätý Jur. Po výborném obědě si děti hrály na hotelové terase – stavěly hrady z konstruktivních stavebnic a kreslily slovenské vlajky. Odpoledne následoval přírodovědný program s názvem „Hledání pokladu“. Společně s dětmi z partnerské školky jsme se vydali na procházku přírodním parkem. Plnili jsme různé úkoly – děti například hledaly zvířata v jejich přirozeném prostředí, pojmenovávaly je česky i slovensky, dozvídaly se zajímavosti o jejich životě a pozorovaly ploštice, ptáky, veverky a další zvířata. Poklad byl ukrytý u zříceniny hradu Biely Kameň. Po jeho nalezení jsme se vrátili do hotelu, kde nás čekala vynikající večeře. Večer jsme ještě oslavili narozeniny Sárinky a svátek Vojtíška.
Druhý den jsme navštívili děti v jejich mateřské škole na ulici Šulekova v Bratislavě. Děti si navzájem předaly dárky, zazpívaly písničky a zatančily tanec na písničku Československá. Následovaly digitální úkoly na interaktivní tabuli a společné venkovní přírodovědné aktivity. Navštívili jsme také dopravní hřiště, kde si děti mohly vyzkoušet základní pravidla silničního provozu. Po chutném obědě ve školce, včetně sladkého zákusku, jsme opět popřáli kamarádovi Jirkovi, k svátku a vyrazili do Motýlího domu v centru Bratislavy. Tam děti plnily úkoly s magnety, pozorovaly motýly, popisovaly jejich barvy a seznamovaly se s vývojovým cyklem motýla – od larvy přes kuklu až po dospělého jedince. Před odjezdem domů jsme se společně vyfotili u Dunaje a prohlédli si známou bratislavskou rozhlednu UFO.
Domů jsme se vrátili plni zážitků, nových vědomostí a přátelství. Dva dny po návratu jsme pro rodiče uspořádali promítání fotografií a videí z výletu, spojené s malým občerstvením a výstavou dětských výtvorů – obrázků i staveb.
Projekt měl na děti velmi pozitivní dopad. Výrazně podpořil jejich komunikační dovednosti – děti se učily přirozeně dorozumívat v češtině i slovenštině, nebály se mluvit, ptát se a navazovat kontakt s vrstevníky z jiné země. Pobyt mimo domov přispěl k rozvoji samostatnosti a sebeobslužných dovedností, děti se učily postarat o své věci, oblékat se, udržovat si pořádek a být zodpovědné za sebe i ostatní.
Velkým přínosem byla i oblast přírodovědného vzdělávání – prostřednictvím badatelských aktivit v přírodě se děti učily pozorovat, klást si otázky a hledat odpovědi. Získaly nové znalosti o zvířatech a přírodních jevech formou přímého prožitku. Také jsme podpořili digitální kompetence – děti si vyzkoušely interaktivní úkoly na digitálních tabulích, pracovaly s magnetickými prvky a učily se nové způsoby, jak využít technologie pro vzdělávání.
V neposlední řadě projekt rozvíjel i demokratické vědomí dětí – učily se respektu k odlišnosti, vzájemné spolupráci a zapojování se do společného rozhodování při plnění úkolů. Celkově šlo o velmi cennou a inspirativní zkušenost, která v dětech zanechala nejen krásné vzpomínky, ale i nové dovednosti, poznání a motivaci k dalšímu učení.
Zajímavou součástí našeho pobytu bylo i poznávání prostředí slovenské mateřské školy a možnost srovnání s naším vzdělávacím systémem. Zjistili jsme, že ačkoli jsou si české a slovenské školky v mnoha ohledech podobné – například důrazem na hru, individuální přístup a komplexní rozvoj dítěte – v některých aspektech se liší.
Slovenské mateřské školy více využívají digitální technologie i při běžných denních činnostech a některé programy mají výraznější zaměření na ekologickou a přírodovědnou výchovu. Na druhé straně české školky často více pracují s rámcovým vzdělávacím programem jako vodítkem pro dlouhodobé plánování, a kladou důraz na rozvoj samostatnosti a odpovědnosti dětí ve skupině.
Společné aktivity nám ukázaly, že vzdělávání může mít různou podobu, ale cíle jsou si blízké: vést děti k zvídavosti, spolupráci, porozumění a radosti z objevování světa.
